Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Společná Cesta

Když se člověk v noci probudí a musí jít na záchod, většinou trefí i po tmě. Někdy přesto zakopne o židli nebo bačkoru, která v cestě nebývá. Po-paměti po chvilce nahmatáte kliku, kterou používáte denně. Většinou to zvládnete tam i zpět bezpečně bez větších úrazů. Těch pár metrů doma. Umíte si představit být ve tmě pořád? A nejen ve svém prostředí, ale i venku, ve světě, kde se všechno mění každou hodinou, minutou... Dnes je Mezinárodní den nevidomých. O světě jejich, ale i světě, kam denně patří další postižení, je skvělá výstava Naše cesta. Ta cesta, ten svět je totiž nás všech. Jen na něj každý "kouká" jinak. Pojďme se na cestu vydat - společně!   

Nedávno jsem se seznámila s nevidomým mužem, který přes svůj handicap vidí mnohem víc věcí, než většina z lidí, které znám. Ale o něm a jeho rodině bude až jiný článek. Jen jsem ho chtěla u dnešního dne zmínit, protože mě uchvátil během pár (doslova) hodin svojí osobností a charismatem a především nesmírnou lidskostí. Teď už se ale vydejme na Výstaviště do pražských Holešovic, kde je instalována velmi interaktivní výstava, který vás nenechá chladnými. Proudí tam školy i školky, stejně jako rodiny s dětmi. Jestli jste tam ještě nezavítali, určitě tak učiňte.

  

Netradičně běžný den

Návštěvníci si mohou vyzkoušet každodenní život lidí s postižením. Na začátku si tak prohlédneme místnosti v domácnosti a jejich vychytávky. V kuchyni, koupelně nebo pokoji. Zkusit a zeptat se můžete na cokoliv. Průvodci jsou vstřícní a ví, o čem mluví, protože je to často součást právě jejich každodenního života. Napadlo vás (nebo vaše děti) třeba, jak nevidomí rozeznávají oblečení podle barvy? Jak lidé na vozíčku dosáhnou na věci nahoře na poličce? Jaké to je neslyšet a snažit se i přesto rozumět? Jak udělat tak běžnou věc, jako je nalít si horkou vodu na čaj? (ne, prst si nenechte opařit...) Vše je k vyzkoušení.

 

Běžný svět tam/tady venku

Doma si člověk časem zvykne i s handicapem. Věci má na svém místě, pomůcky vychytané, prahy odšroubované, všechno ohmatané... Ale v běžném životě nejspíš nebudete pořád v relativním bezpečí domova. A venku, tam je ta pravá divočina. Můžete si sice natrénovat obvyklou cestu, ale ani ve městě ani ve vsi se nevyhnete staveništím či opravám. Ale pro začátečníka či neznalého je náročný i zcela běžný pohyb. Ať už s bílou holí, nebo na vozíčku. A důležitá věc je, že si to nejen vyzkoušíte, ale dozvíte, jak případě člověku v této situaci pomoci, pokud to bude potřebovat. 

 

Hra na soustředění

Stejně tak lze nejen nahlédnout, ale hlavně vyzkoušet i koníčky a zájmy z pohledu postižených. Co takhle zkusit Braillovo písmo? Nebo něco více pohybového? Už jste někdy lezli na skálu nebo umělou stěnu? Téměř jistě. Ale už jste to zkoušeli poslepu? Věřte, že je to úplně jiný pocit. Pár desítek centimetrů nad zemí a člověk vlastně neví, kde to přesně je. Pak si zkuste na vozíčku zahrát basket nebo jiný sport a poslepu stolní tenis. Ano, je to jedna výzva za druhou. A po troše adrenalinu si může naše tělo odpočinout. Ne tak mysl, ta musí být zapojena pořád. Třeba stolní hry. Od speciálně upraveného Člověče, nezlob se, přes karty až třeba po sluchové pexeso. To se snažíte dvě stejné kostky (mají stejný zvuk) dát k sobě. Máte jich hromadu a vy protřepáváním a pozorným nasloucháním hledáte dvojice, které k sobě pasují. A je fakt, že při téhle hře se nebudete zabývat ničím jiným a budete se soustředit jen na to, jak kostka zní. 

 

Moje pocity

Když jsem chodila "poslepu", byla jsem naprosto zmatená, kde jsem. A to jsem na začátku žertovala, že mám dost dioptrií a místo nasazení černé masky mohu jen sundat vlastní brýle. Velký omyl. Poté, co jsem nastoupila, projela se a vystoupila z autobusu, což trvalo nějakých deset, patnáct minut, mě začala úporně bolet hlava. Chvíli se mi i motala, jak jsem tak najednou prohlédla. Možná to bylo i celkovým silným zážitkem, ale rozhodně to stálo za to. Mně i dětem. Od malička se jim snažím ukazovat, že svět není podle pravítka a každý má svoje radosti i starosti. Větší nebo menší. Můj synek je od narození potravinový alergik na dietě (což je samozřejmě oproti postižením tohoto kalibru "zívačka"), ale přesto i díky tomu chápe, že to přináší nevýhody oproti ostatním.

 

Tady děti vidí, co všechno mají za nevýhody postižení oproti běžnému životu (jako je třeba jen dostat se na vozíčku přes štěrk), ale také jaké mají vychytávky a hlavně to, že jsou to normální lidé, kteří nepotřebují naši lítost, ale podporu a respekt

 

Interaktivní výstava CESTA DOMŮ trvá do konce listopadu.


 

Autor: Tereza Cimburková | čtvrtek 13.11.2014 8:45 | karma článku: 7,98 | přečteno: 238x
  • Další články autora

Tereza Cimburková

Vzpomínání se starostkou TĚCH Lidic

Dnes je to 76 let od vypálení obce Lidice. O rozhovor jsem požádala paní Veroniku Kellerovou. Osmým rokem je starostkou „těch“ Lidic. Ale není s obcí s tragickou minulostí spjatá jen pracovně, ale velmi osobně, rodinně.

10.6.2018 v 14:18 | Karma: 17,96 | Přečteno: 531x | Diskuse| Společnost

Tereza Cimburková

S Taťánou o stáří a rodině

"Na konci záleží jen na tom, aby na Vás někomu záleželo." Toto motto by se dalo tesat do kamene. Rozhovor o životě se seniory a pro seniory s Taťánou Gregor Brzobohatou.

5.2.2018 v 20:24 | Karma: 9,89 | Přečteno: 412x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Stáří vpřed

Mikuláš má svátek dneska, ale chodil už včera. Stejně jako byl včera Mezinárodní den dobrovolníků. Ti ale chodí nejen jednou do roka. Svatý Mikuláš, proslulý svou štědrostí k potřebným, by měl dost radost.

6.12.2017 v 12:02 | Karma: 14,54 | Přečteno: 512x | Diskuse| Společnost

Tereza Cimburková

Lidice: 75 let

Vzpomínky na vzpomínání lidických žen. Vzpomínky na porevoluční Lidice. Povídání o tom, proč je důležité uctít odvahu. Červnové povídání s Miroslavem Kalibou, synem lidické ženy, čtyřiadevadesátileté čiperné Miloslavy Kalibové.

10.6.2017 v 9:38 | Karma: 13,45 | Přečteno: 368x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Utíkat ve správný čas

Běh na dlouhou trať nebyla nikdy moje silná stránka. Na základce jsem byla rychlá. Nejlíp mi šly stometrové sprinty. Ale protože běh asi tenkrát nefrčel jako dneska, dostala jsem jinou nabídku.

31.8.2016 v 7:54 | Karma: 12,33 | Přečteno: 279x | Diskuse| Letní běh

Tereza Cimburková

Předpověď počasí

Není nad to stoprocentně vědět, že (ne)bude pršet. Dřív jsem spoléhala na světovou techniku. Dnes se spoléhám na kocoura domácího. Přestože bydlí venku, je zcela spolehlivý. Nebo možná právě proto. Příroda v čisté formě.

4.8.2016 v 21:57 | Karma: 20,31 | Přečteno: 672x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Nejmladší lidická žena

Letos oslavila devadesáté narozeniny. Když jí bylo šestnáct, byly vypáleny její rodné Lidice. Dnes je tomu přesně 74 let. Věk hrál v jejím případě osudovou roli. Bylo mi ctí a poučením popovídat si s paní Jaroslavou Skleničkovou.

10.6.2016 v 7:16 | Karma: 21,36 | Přečteno: 628x | Diskuse| Praha a střední Čechy

Tereza Cimburková

Trend vymalovávání

Antistresové omalovánky jsou hit. Je to super už proto, že je co dávat k narozeninám téměř každému, kdo "nic nechce" nebo "už všechno má". Dárek v podobě vymalovánek a pastelek je prostě skoro sázka na jistotu.

18.4.2016 v 21:41 | Karma: 10,23 | Přečteno: 428x | Diskuse| Hobby

Tereza Cimburková

Maminko, ty jsi slavná!

Není nad lásku mezi matkou a dítětem. Někdy dochází k porozumění. Někdy dochází k neporozumění. Zvlášť v kritických obdobích jako je první vzdor, druhý vzdor, předpuberta, puberta... no vlastně po většinu dětství. A dospívání.

8.3.2016 v 20:01 | Karma: 13,74 | Přečteno: 360x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

10 vět, které neuslyšíte…

Jo, kéž by! Celé znění zní: 10 vět, které neuslyšíte rádi během zdravotního vyšetření, ale přesto dost možná padnou. Já z nich totiž taky málem padla, když byly řečeny. Ať už z úst lékařů, sester nebo pomocného personálu.

1.2.2016 v 8:03 | Karma: 21,65 | Přečteno: 1163x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Balící zVolání

Už to máme za pár. Člověk se snaží zabalit dárky rychle, pokud možno hezky, nejlépe v jednom tahu a hlavně nenápadně. Není to vůbec snadná věc. Ať už za zády s dětmi jakéhokoliv věku, (pra)rodiči či zvířectvem všeho druhu...

20.12.2015 v 16:29 | Karma: 9,97 | Přečteno: 313x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

VyPečenej advent

Správná hospodyňka už v dnešní době neskáče přes plot pro pírko. Správná hospodyňka se v současné době pozná jinak. Například tím, jak o adventu skáče přes plechy s cukrovím. A jestli má pět Pé!

13.12.2015 v 8:56 | Karma: 11,52 | Přečteno: 293x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Kdo rozdává dneska a kdo celoročně

Sice slaví Jitka, ale chodí Mikuláš. A taky čert a anděl. Do školy se mnou chodila Jitka, která vypadala jako předobraz anděla. A rozdávala na počkání. Taky jsem znala Mikuláše, ten mi jednou dal ve třetí třídě pusu. Dobrovolně!

5.12.2015 v 9:34 | Karma: 11,07 | Přečteno: 357x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Kdo se těší do školy?

...ten ať zvedne ruku... Hodilo by se dodat. Na dlouhou dobu je dnes poslední milé pondělí. Pro mnohé. Zítra začne školní rok a klasicky studentské odpočítávání do dalších prázdnin. Hledala jsem, jestli se někdo za škamny těší.

31.8.2015 v 13:54 | Karma: 17,08 | Přečteno: 1532x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Štěstí ve hře

Přišel mi potvrzující mail. Gratulujeme, vyhráváte dvoudenní romantický víkend... Blablabla. Už mě to ani nepřekvapilo. Ne že by nepotěšilo, ale nebyla to toho léta nijak šokující zpráva. Hrála jsem na jistotu.

22.8.2015 v 12:31 | Karma: 9,56 | Přečteno: 416x | Diskuse| Letní povídka

Tereza Cimburková

Odposlechy

Vydírání, temná tajemství, spiknutí... To všechno lze zjistit odposlechem. Cíleným či náhodným. Ten pro mě aktuální a nejnovější zněl: „Jestli to řekneš, povím, že jsi čurala v bazénu!“

23.7.2015 v 21:26 | Karma: 8,21 | Přečteno: 467x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Dvojnásobný Den otců

Den matek se u nás slaví už celkem tradičně. Den otců patří stále ještě mezi nováčky. Ale když jsou doma dva otcové a vychovávají dvě děti v pěstounské péči, tak si trochu oslavných slov zaslouží. A ode mne je rozhodně mají.

21.6.2015 v 9:23 | Karma: 13,16 | Přečteno: 1896x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Lidice: jak to bylo, jak to je...

Rozhovor s pozůstalou po lidickém dítěti. Vzpomínky na babiččino vzpomínání. Jaké to bylo v rodině na poněmčení. A jak je potřeba nezapomínat a nechat vyprávění a vzpomínky putovat do dalších generací. Třeba jim to jednou dojde...

10.6.2015 v 9:23 | Karma: 23,40 | Přečteno: 1751x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Den (nekompletních) rodin

Zdá se mi, že největším darem je, když se podaří rodinu udržet. Už ani nejde o to udržet ji dokonalou, zdravou, veselou, šťastnou, láskyplnou, ale prostě ji udržet v nezmenšujícím se počtu.

15.5.2015 v 15:05 | Karma: 9,67 | Přečteno: 481x | Diskuse| Ostatní

Tereza Cimburková

Přenašečka

Je to jedno z nejnáročnějších období. Ne-li to úplně nejnáročnější. A hlavní pocit z něj je: nekončící. Samozřejmě člověk (především žena) někde v hloubi ví, že to někdy prostě musí skončit, ale ono to po pár dnech až týdnech vážně vypadá, že už zůstanete navždy v jednom kuse. Těhotná navždy.

2.5.2015 v 20:59 | Karma: 9,44 | Přečteno: 602x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 46
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 822x
S láskou a zaUjetím píšící a překládající dablmatka a kulturomilka.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené blogy