Poslední den a otravná klišé

Je otravné bilancovat. Je otravné dávat si předsevzetí. Je otravné přesvědčovat ostatní, aby si dávali nebo nedávali předsevzetí. Je otravné slavit. Je otravné trávit se otráveně. Je otravné tvrdit, že jak na Nový rok, tak po celý rok. Je otravné říkat, že slavit se může celý rok. Miluju paradoxy. Baví mě dělat i otravné věci. Přestože je to klišé. Já mám ráda klišé. Kór dneska.

Poslední den.
Poslední den v roce 2014.
Poslední den, kdy dávám rady.
Poslední den, kdy věřím každému.
Poslední den, kdy pravidelně necvičím.
Poslední den, kdy se cpu po deváté večer.
Poslední den, kdy soutěžím ve sdílecí soutěži.
Poslední den, kdy prokrastinuji péči o domácnost.
Poslední den, kdy kombinuji energy drink a panáka.
Poslední den, kdy touhletou kombinací zapíjím brufen.
Poslední den, kdy využívám své děti pro pobavení přátel.
Poslední den, kdy odhaluji své niternosti za stejným účelem.
Poslední den, kdy kývám na všechny zajímavé pracovní nabídky.
Poslední den, kdy nedodržuji svoje nové i předchozí osobní předsevzetí.
Poslední den, kdy mi záleží na tom, aby bylo všechno krásně do/na/sladěné.

Zítra to všechno začnu dělat nanovo.
Jen to bude v roce 2015.
Hned první den.
Možná.