Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odposlechy

23. 07. 2015 21:26:49
Vydírání, temná tajemství, spiknutí... To všechno lze zjistit odposlechem. Cíleným či náhodným. Ten pro mě aktuální a nejnovější zněl: „Jestli to řekneš, povím, že jsi čurala v bazénu!“

Nejčastějším signálem, kdy se moje ucho podvědomě našpicuje je záblesk vydírání nebo hecování. Někdy je z běžného nezbytného rodičovského šmírungu překřikovačka, takže rychle přestává jít o nelegální odposlech a díky pravděpodobnosti blížící se osobní inzultaci (ano: rvou se jako koně) je třeba přestat být tajným agentem a aktivně zasáhnout. U tišších debat je to jiné.

Co je šeptem...

Taky zpozorníte, když děti začnou šeptat? Ač jim říkám často, ať tak neřvou, jak začnou šeptat, zapomenu na presumpci neviny a jsou prostě v podezření. Řev nebo šept. Od zdi ke zdi. A tak čas od času poslouchám, jako by se mi spustilo rodičovské odposlouchávadlo. Často se dozvím zajímavé novinky informace. Ale dost často brzy vypínám poplašák, protože Objekty jen skočí na trumfovací debatu, kterou jsme také jako děti vedly. Znáte to, pamatujete si to:

Objekt A: „Já tam byl nekonečněkrát!“

Objekt B: „A já nekonečno nekonečněkrát!“

Někdy ale nejdou tak daleko a vysoko do vesmíru. Drží se přízemně reality a já si ověřuji, jakou mají paměť. Lepší než já, to musím uznat. Například na čísla. A taky na zdraví. Někdy mám pocit, že si vedle v pokoji dávají páku dva senioři trpící multimorbiditou. Trumfují se počtem aktuálních i minulých modřin, pádů, úrazů a nemocí...

Objekt A: Kolik jsi měla nejvíc teplotu?

Objekt B: Třicet osum šest.

Objekt A: Já třicet devět devět!

Bývá otázka, jak s odposlechem naložit. Je snadné sklouznout k dalšímu vydírání směrem k jednomu či oběma přítomným nebo k podvratné domluvě s další osobou debatě nepřítomné. Prostě zneužití informací. Říkám si, jak to má daleko-blízko k listovnímu tajemství... A když jde, jak se tak říká vo dobrou věc a dobro lidstva, tak se spousta věcí smí. Třeba otvírat poštu z tábora. Ne, ve skutečnosti jsme neměli vši a neostříhali nás komplet nakrátko. Aspoň ne úplně všechny. A ty děsivý noční cesty lesem nás vlastně ve výsledku posunuli o stupeň dál ke statečnosti Harryho Pottera. Přestože k tomu vedla zároveň i několikaměsíční terapie proti nočnímu pomočování.

Listovní tajemství

Otevírá se přece i pošta, která je určena na Boží Dar nebo na Severní pól, nebo prostě jen do Nebe. Podle toho jak, kým a čím jsou děti ovlivněny pomlčka zmateny. Jak jinak plnit přání, než je číst? Pravda, sice nám to omílají už tak od dubna pořád dokola (taky do října vydržíte tvrdit, že na psaní Ježíškovi je ještě brzo?), ale může se stát, že vážně vloží do dopisu něco buď dojemného, nebo překvapivého. A tak jim můžeme to dětství tak nějak více prodloužit, než zjistí tu nudnou pravdu a začnou místo Ježíška citově vydírat své rodiče. Ale dokud věří, proč jim tu mystiku nedopřát naplno.

Objekt A: „Snad mi Ježíšek přinese všechno, o co jsem si psal.“

Objekt B: „Třeba ani nic nepřinese.“

Objekt A: "Ale přinese, loni jsem taky zlobil a přines..."

Upřímnost nade vše

Nejvíce mě dojímají citové a srdeční záležitosti. V tu chvíli na jednu stranu lituju, že nejsem součástí konverzace, ale na druhou jsem ráda, že sourozenecké Objekty vedou i takové debaty. Končívají dětskými závěry, které jsou prostě nezaměnitelné. Dělají je buď děti, nebo povrchní dospělí.

Objekt B: „Jestli Pepínek (kocour, pozn. šmírovatelky) umře, budu navěky smutná.“

Objekt A: „Navěky?“

Objekt B: „Jo, navěky, dokud nebudem mít nový kotě.“

Já plně věřím, že moje děti se s věkem posunou. Moje odposlechy z oboru filozofie tomu naštěstí nasvědčují. Jsou to ty debaty, kde mě zajímají myšlenkové pochody a celosvětové názory, které v sobě drobotina v prvním desetiletí svého života vytvořila a nahromadila. A s čím bude dál pracovat. Často jsou to věty, které by se daly tesat do kamene. A často jsou to věty podobné těm, které si mnozí (aby vypadali vzdělaně a moudře) sdílejí na fejsbuku. Často připomínají citáty velikánů a je celkem malý předpoklad, že by ho někde stihly přečíst (zvláště pak ti, co ještě číst neumí). Tři ukázky ze tří debat. Třetí by šla zařadit jak mezi filozoficko - řečnické, tak mezi sociálně - politické.

Objekt B: "Teď není včera. Včera už neexistuje."

Objekt A: "Každá vteřina je něčeho budoucnost a něčeho minulost."

Objekt B: "A kde bydlí zloději?"

Vzhledem k věkovému odstupu Objektů a faktu, že jeden z nich je již školně povinný, dochází samozřejmě na spoustu "dobrých rad". Kromě toho jsou ale někdy odposlechy z oboru vzdělávání vážně zajímavé a k zamyšlení i pro dospělého. Pro toho/tu, komu jsou určeny, mohou být sice matoucí, ale zas dochází na brzké bystření jejich postřehu, vtipu a smyslu pro humor i pro jazyk.

Objekt A: „Náš kocour má rád mlíko, rejži i ovesný vločky. Takže je vlastně bíložravec."

A já? Chudák, šmírující s rodičovským alarmem, který je prostě doslova vedle? Někdy mám chuť se zapojit. Většinou mě zaslechnuté rozesměje. A téměř vždycky běžím čerstvé frky zapsat. Doufám totiž, že to i mé Objekty po letech pobaví.

Autor: Tereza Cimburková | čtvrtek 23.7.2015 21:26 | karma článku: 7.26 | přečteno: 455x

Další články blogera

Tereza Cimburková

Lidice: 75 let

Vzpomínky na vzpomínání lidických žen. Vzpomínky na porevoluční Lidice. Povídání o tom, proč je důležité uctít odvahu. Červnové povídání s Miroslavem Kalibou, synem lidické ženy, čtyřiadevadesátileté čiperné Miloslavy Kalibové.

10.6.2017 v 9:38 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 276 | Diskuse

Tereza Cimburková

Utíkat ve správný čas

Běh na dlouhou trať nebyla nikdy moje silná stránka. Na základce jsem byla rychlá. Nejlíp mi šly stometrové sprinty. Ale protože běh asi tenkrát nefrčel jako dneska, dostala jsem jinou nabídku.

31.8.2016 v 7:54 | Karma článku: 11.59 | Přečteno: 236 | Diskuse

Tereza Cimburková

Předpověď počasí

Není nad to stoprocentně vědět, že (ne)bude pršet. Dřív jsem spoléhala na světovou techniku. Dnes se spoléhám na kocoura domácího. Přestože bydlí venku, je zcela spolehlivý. Nebo možná právě proto. Příroda v čisté formě.

4.8.2016 v 21:57 | Karma článku: 19.51 | Přečteno: 631 | Diskuse

Tereza Cimburková

Nejmladší lidická žena

Letos oslavila devadesáté narozeniny. Když jí bylo šestnáct, byly vypáleny její rodné Lidice. Dnes je tomu přesně 74 let. Věk hrál v jejím případě osudovou roli. Bylo mi ctí a poučením popovídat si s paní Jaroslavou Skleničkovou.

10.6.2016 v 7:16 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 607 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Nedobitý

Winchester model 74 – malorážka proti nacismu

Rychlé tankové divize wehrmachtu drtí Francii. Blitzkrieg ukazuje svou plnou sílu. Francouzská a britská armáda ustupuje k moři. Jádro expedičních sil nakonec uvízne u přístavního města Dunkerk. Vojákům už pomůže jedině zázrak...

23.9.2017 v 10:18 | Karma článku: 4.17 | Přečteno: 95 | Diskuse

Pavla Kolářová

Bojíš se tmy?

Nejhorší jsou fialový mumie, co vylízají ze svých děr, hned jak se setmí. Odnášejí hlavně malý děti a pak už je nikdy nikdo nenajde. Tuhle jsem jednu viděla tam na hřišti za domem, když jsem večer vynášela odpadky. Fakt nekecám...

23.9.2017 v 8:27 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 93 | Diskuse

Jana Majová

Davidova máma. O svalové dystrofii počtvrté.

Co Davida znám, ukotvilo se mi v mysli srovnání jeho každodenna s bájí, kde David poráží Goliáše. Svalová dystrofie se podobá genetickému Goliášovi. A je osudově neporazitelná. Dá se ale více či méně tlačit do kouta.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 229 | Diskuse

Helena Vlachová

Bankrot slušnosti a poctivosti na české politické scéně

Naše země se může pochlubit výbornými herci, zpěváky, skladateli, lékaři, vědci, sportovci, spisovateli, režiséry i dalšími, kteří dělají svou profesi poctivě. Ale naši politici?

23.9.2017 v 6:47 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 529 | Diskuse

Jan Pražák

Horňáci a dolňáci

Kdo by neznal ono klasické dělení nás chlapů podle toho, zda jsme víc okouzleni ženskými ňadry nebo klínem.

22.9.2017 v 21:32 | Karma článku: 16.49 | Přečteno: 665 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 811
S láskou a zaUjetím píšící, překládající, sociální školohráčka, dablmatka a kulturomilka.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.