Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Utíkat ve správný čas

31. 08. 2016 7:54:39
Běh na dlouhou trať nebyla nikdy moje silná stránka. Na základce jsem byla rychlá. Nejlíp mi šly stometrové sprinty. Ale protože běh asi tenkrát nefrčel jako dneska, dostala jsem jinou nabídku.

Vzali mě do basketbalovýho týmu. Čemuž se dodnes při osobním vyprávění směje každý. Ale zřejmě jsem už odmala uměla překvapovat. Protože mě při zápase málem přehlédli, tak jsem rychle proběhla mezi pomalu dvakrát vyššími děvčaty a než jim to došlo, měl náš tým jasnou výhodu. Ale na výsluní jsem se nehřála dlouho, brzy si na mě dávali bacha a já šla o sport dál.

Protože jsem kromě rychloběhu stačila i párkrát parádně povyskočit, namířili mě na sportovní gymnastiku. A v jejich dresu jsem vydržela několik let. Zřejmě i na správný pohyb je potřeba si počkat. Jak říkala moje babička „všechno má svůj čas“. Já na to zvedala oči v sloup a odcházela něco rychle uspěchat. Stejně tak zvedají oči v sloup moje děti při mých nevyžádaných radách.

„Ale já to myslela dobře,“ říkala (stejně jako dnes já) moje babička, zejména když dostala pokárání, že nás straší. Když jsme se totiž neustále ptaly, kde je maminka, tak nám odpovídala, že se běžela utopit do rybníka. Vyrůstala jsem v rodině plné nadsázky a humoru, ale vzhledem k tomu, že jsme opravdu bydleli přímo u rybníka a maminku jsem nadevše nejen milovala, ale i potřebovala, tak jsem z toho dostala tiky.

Teprve když jsem se po skončení vlastní dvojité mateřské poprvé po šesti letech vyčůrala bez „Mamíí, kde jsííí?!“, tak jsem pochopila, že vlastně svým způsobem svoji snachu bránila. Nebylo to jediné, co jsem pochopila až po letech. A nebylo to jediné, co jsem jí až po letech odpustila. Teprve když umřela, odpustila jsem jí, že si na bráchovu svatbu vzala kožich. I přes moje usilovné prosíky a protesty.

Přesto, že jsem vyhrožovala, že uteču. Pro mě to tehdy bylo to nejhorší, co mohla udělat. Pro ni to bylo to nejhodobóžovější, co si mohla vzít. Na mojí svatbě o sedm let později už nebyla. Sledovala to z druhého břehu a je otázkou, jestli přitom měla ten norkáč, nebo ne. Ale věřím, že si ho i v tom pařáku oblíkla. Protože měla svoji hlavu a stála si za svým. Stejně jako já, když jsem odmítla skočit.

Moje hlava nepřistoupila na salto z kladiny. Tehdy to bylo rychlé rozhodnutí. Maminka plakala. Radostí. Byla na mě pyšná, ale zároveň roky trnula hrůzou, že si rozrazím lebku nebo srazím vaz. Od té doby běhám. Ale jen krátké a nezbytně nutné tratě. Marně mě přátelé přemlouvají ke společnému přespolnímu běhu. Od kladiny dělám rozhodnutí celkem rychle, ale na běh ještě nedozrála správná doba.

„Všechno má svůj čas“, říkám jim a(č) vím, že to se mnou myslí dobře.

Autor: Tereza Cimburková | středa 31.8.2016 7:54 | karma článku: 11.59 | přečteno: 232x

Další články blogera

Tereza Cimburková

Lidice: 75 let

Vzpomínky na vzpomínání lidických žen. Vzpomínky na porevoluční Lidice. Povídání o tom, proč je důležité uctít odvahu. Červnové povídání s Miroslavem Kalibou, synem lidické ženy, čtyřiadevadesátileté čiperné Miloslavy Kalibové.

10.6.2017 v 9:38 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 266 | Diskuse

Tereza Cimburková

Předpověď počasí

Není nad to stoprocentně vědět, že (ne)bude pršet. Dřív jsem spoléhala na světovou techniku. Dnes se spoléhám na kocoura domácího. Přestože bydlí venku, je zcela spolehlivý. Nebo možná právě proto. Příroda v čisté formě.

4.8.2016 v 21:57 | Karma článku: 19.51 | Přečteno: 629 | Diskuse

Tereza Cimburková

Nejmladší lidická žena

Letos oslavila devadesáté narozeniny. Když jí bylo šestnáct, byly vypáleny její rodné Lidice. Dnes je tomu přesně 74 let. Věk hrál v jejím případě osudovou roli. Bylo mi ctí a poučením popovídat si s paní Jaroslavou Skleničkovou.

10.6.2016 v 7:16 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 606 | Diskuse

Další články z rubriky Letní běh

Vlasta Fišrová

Běháš, běhám, běháme... i bílý kůň přišel

Běhají po cestách i necestách, lidé nejrůznějšího věku i profesí. Nemusí být Emilem Zátopkem nebo Usainem Boltem. Stačí běhat pro radost a zdraví. Anebo pro psí útulky. To jsem zažila v Klášterci nad Ohří v zámeckém parku.

2.7.2017 v 9:44 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 134 |

Lucie Hrdličková

Překážkový běh Lutic Run Litice

Není běh nuda? Co zkusit překážkový běh? Ne Predátora ještě ne. Jen takový běh na pohodu v Liticích v přírodě.

4.6.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 235 | Diskuse

Aleš Dvořák

Běhej Lesy - Brdy

Byl jsem upozorněn, že můj původní článek obsahuje reklamu a byl smazán, tak snad teď už to bude v pořádku. Jedná se o recenzi na běžecký závod Běhej Brdy s přidanou hodnotou :)

2.5.2017 v 8:29 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 117 | Diskuse

Pavla Okálová

Když já nevidím tebe, ty nevidíš mě!

Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila...... Dnes na téma: Vidím, cítím, chápu, mluvím "modře", aneb myšlenkové pochody v praxi.

7.4.2017 v 0:35 | Karma článku: 16.96 | Přečteno: 671 | Diskuse

Blog Info

Blogeři Daniel Tomáš a Jaroslav Kvapil převzali ceny za nejlepší sportovní povídku

Dva ze tří výherců: Daniel Tomáš (první místo) a Jaroslav Kvapil (třetí místo) přijali naše pozvání a dnes ráno v redakci iDNESu převzali ceny za nejlepší sportovní povídku. Druhé oceněné - Aleně Suchopárové- cena putuje poštou.

17.10.2016 v 13:28 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 586 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 810
S láskou a zaUjetím píšící, překládající, sociální školohráčka, dablmatka a kulturomilka.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.