Známky vs. slovní hodnocení
Tři odstíny šedi
Měla jsem to potěšení mít na střední škole kromě povinného klasického číselného i slovní hodnocení. A včera jsem se jím po letech dobře pobavila. Nemám ráda dotazy na známky. Možná proto, že nemám ráda známky (ty školní, poštovní mi zas tolik nevadí, ty kulaté bych si dokonce moc přála). Přece nic není černobílé a ani tři odstíny šedi mezi bílou jedničkou a černou pětkou mi nepřijdou osobní a hlavně vypovídající.
Buď aNebo?
Přitom rozhodně nejsem známkovitě zahořklá ze školy. Respektive z vlastních školních zkušeností. Nebyla jsem ani šprtka (ač jsem zrovna nedávno k velkému překvapení zjistila, že jsem určitý čas pro určité spolužáky činila ten dojem!) ani průšvihář (ač jsem si pubertálně švihla i pár čtyřek). Možná proto, že mě nikdy nebavilo škatulkovat a nechat se zaškatulkovat.
Vocásky a hvězdičky
Učitelé pro lepší pochopení výsledků hojně využívají ve školním mezičase další šediváčkové škály v podobě hvězdiček, plusů a mínusů. Ale teď jak to je, je 2- to samé jako 3+? Je jasné, že dvojka i s vocáskem vypadá líp, než trojka, ale je tam teda něco ještě mezi? Něco mezi „horší dvojkou“ a „lepší trojkou“? Určitě to mate víc, než věta: „Bezpečně zvládá vyjmenovaná slova, je potřeba více trénovat ú, ů, kde si není vždy zcela jistá.“ Tam by bylo jasno, co napravit v dalším pololetí…
(Manželské) Dovednosti na stupnici jedna až deset?
Stejně tak v životě se člověk neptá známkovně – zkratkovitě. Tak co manželství, jaký je na škále 1-5, ptáte se snad půl roku po svatbě kamarádky novomanželky? Šlo by zabrousit i do podrobných témat na adresu manželova umu v různých oblastech od kutilství po odsun špinavých ponožek do koše na prádlo. To by bylo zajímavé maximálně s těmi plusy a vocásky. (haha) I školně se přece víc než o jedničky zajímáme o pocity dítěte: Bavilo tě to? Pobavilo tě to? Byla to sranda? Byla to nuda? Šlo ti to snadno? Co bylo za problém?
Zbrklé psaní i mluvení
Stejně jako u hodnocení učiva je díky slovům možné zaměřit se i na problémy, na osobní růst, jak se dneska moderně říká. Málo se vyjadřuji? No dobrá, já vám tedy povím, co si myslím, když vás to zajímá! Píšu na stroji (pravěku zdar, ale jak se mi dneska rychlé psaní hodí i na placaté klávesnici) rychle, ale s chybami, fajn, zpomalím a budu pečlivější. Ono to dost sedlo nejen na „psaní všemi deseti.“ I životně je třeba zkrotit zbrklost. A tak jsem se začala učit chvilku počkat a rozmyslet, než vyhrnu první, co mě napadne. Učím se to dodnes...
OdhaLenost
„V tomto pololetí podávala mírně nevyrovnané výkony.“ = Jasně, puberta. Smích, pláč.
„Ve škole pozorná, chtělo by to zlepšit domácí přípravu.“ = Lenost a moc mimoškolních zájmů.
„Poměrně úspěšně zvládla i aplikaci teoretických znalostí v řešených příkladech.“ = Útěcha.
Čeština: „Aktivně se podílela na zpracovávání dlouhodobého úkolu z oblasti literárních směrů.“
Matika: „Spokojí se s podprůměrnými výsledky.“= Ukázkové nasměrování zájmů a dost možná i budoucnosti.
Perly házené...
Uznávám a doceňuji, že s tím učitelé museli mít hodně práce. Ale stálo to za to. Slovní hodnocení totiž ukazuje nejen jak děti znají učivo, ale i jak učitelé znají své žáky. Těžko vás takhle pobaví (čím víc let, tím větší pobavení) známky. Ještěže existují notýsky na slovní komentáře, tak se naštěstí objeví spousta perel!
Jediné, co mě mrzí je, že jsem v letech slovních vysvědčení byla po mononukleóze osvobozena z tělocviku. Moc ráda bych si přečetla něco jako:
„Skvěle zvládá kotoul letmo!“
Tereza Cimburková
Vzpomínání se starostkou TĚCH Lidic
Dnes je to 76 let od vypálení obce Lidice. O rozhovor jsem požádala paní Veroniku Kellerovou. Osmým rokem je starostkou „těch“ Lidic. Ale není s obcí s tragickou minulostí spjatá jen pracovně, ale velmi osobně, rodinně.
Tereza Cimburková
S Taťánou o stáří a rodině
"Na konci záleží jen na tom, aby na Vás někomu záleželo." Toto motto by se dalo tesat do kamene. Rozhovor o životě se seniory a pro seniory s Taťánou Gregor Brzobohatou.
Tereza Cimburková
Stáří vpřed
Mikuláš má svátek dneska, ale chodil už včera. Stejně jako byl včera Mezinárodní den dobrovolníků. Ti ale chodí nejen jednou do roka. Svatý Mikuláš, proslulý svou štědrostí k potřebným, by měl dost radost.
Tereza Cimburková
Lidice: 75 let
Vzpomínky na vzpomínání lidických žen. Vzpomínky na porevoluční Lidice. Povídání o tom, proč je důležité uctít odvahu. Červnové povídání s Miroslavem Kalibou, synem lidické ženy, čtyřiadevadesátileté čiperné Miloslavy Kalibové.
Tereza Cimburková
Utíkat ve správný čas
Běh na dlouhou trať nebyla nikdy moje silná stránka. Na základce jsem byla rychlá. Nejlíp mi šly stometrové sprinty. Ale protože běh asi tenkrát nefrčel jako dneska, dostala jsem jinou nabídku.
Tereza Cimburková
Předpověď počasí
Není nad to stoprocentně vědět, že (ne)bude pršet. Dřív jsem spoléhala na světovou techniku. Dnes se spoléhám na kocoura domácího. Přestože bydlí venku, je zcela spolehlivý. Nebo možná právě proto. Příroda v čisté formě.
Tereza Cimburková
Nejmladší lidická žena
Letos oslavila devadesáté narozeniny. Když jí bylo šestnáct, byly vypáleny její rodné Lidice. Dnes je tomu přesně 74 let. Věk hrál v jejím případě osudovou roli. Bylo mi ctí a poučením popovídat si s paní Jaroslavou Skleničkovou.
Tereza Cimburková
Trend vymalovávání
Antistresové omalovánky jsou hit. Je to super už proto, že je co dávat k narozeninám téměř každému, kdo "nic nechce" nebo "už všechno má". Dárek v podobě vymalovánek a pastelek je prostě skoro sázka na jistotu.
Tereza Cimburková
Maminko, ty jsi slavná!
Není nad lásku mezi matkou a dítětem. Někdy dochází k porozumění. Někdy dochází k neporozumění. Zvlášť v kritických obdobích jako je první vzdor, druhý vzdor, předpuberta, puberta... no vlastně po většinu dětství. A dospívání.
Tereza Cimburková
10 vět, které neuslyšíte…
Jo, kéž by! Celé znění zní: 10 vět, které neuslyšíte rádi během zdravotního vyšetření, ale přesto dost možná padnou. Já z nich totiž taky málem padla, když byly řečeny. Ať už z úst lékařů, sester nebo pomocného personálu.
Tereza Cimburková
Balící zVolání
Už to máme za pár. Člověk se snaží zabalit dárky rychle, pokud možno hezky, nejlépe v jednom tahu a hlavně nenápadně. Není to vůbec snadná věc. Ať už za zády s dětmi jakéhokoliv věku, (pra)rodiči či zvířectvem všeho druhu...
Tereza Cimburková
VyPečenej advent
Správná hospodyňka už v dnešní době neskáče přes plot pro pírko. Správná hospodyňka se v současné době pozná jinak. Například tím, jak o adventu skáče přes plechy s cukrovím. A jestli má pět Pé!
Tereza Cimburková
Kdo rozdává dneska a kdo celoročně
Sice slaví Jitka, ale chodí Mikuláš. A taky čert a anděl. Do školy se mnou chodila Jitka, která vypadala jako předobraz anděla. A rozdávala na počkání. Taky jsem znala Mikuláše, ten mi jednou dal ve třetí třídě pusu. Dobrovolně!
Tereza Cimburková
Kdo se těší do školy?
...ten ať zvedne ruku... Hodilo by se dodat. Na dlouhou dobu je dnes poslední milé pondělí. Pro mnohé. Zítra začne školní rok a klasicky studentské odpočítávání do dalších prázdnin. Hledala jsem, jestli se někdo za škamny těší.
Tereza Cimburková
Štěstí ve hře
Přišel mi potvrzující mail. Gratulujeme, vyhráváte dvoudenní romantický víkend... Blablabla. Už mě to ani nepřekvapilo. Ne že by nepotěšilo, ale nebyla to toho léta nijak šokující zpráva. Hrála jsem na jistotu.
Tereza Cimburková
Odposlechy
Vydírání, temná tajemství, spiknutí... To všechno lze zjistit odposlechem. Cíleným či náhodným. Ten pro mě aktuální a nejnovější zněl: „Jestli to řekneš, povím, že jsi čurala v bazénu!“
Tereza Cimburková
Dvojnásobný Den otců
Den matek se u nás slaví už celkem tradičně. Den otců patří stále ještě mezi nováčky. Ale když jsou doma dva otcové a vychovávají dvě děti v pěstounské péči, tak si trochu oslavných slov zaslouží. A ode mne je rozhodně mají.
Tereza Cimburková
Lidice: jak to bylo, jak to je...
Rozhovor s pozůstalou po lidickém dítěti. Vzpomínky na babiččino vzpomínání. Jaké to bylo v rodině na poněmčení. A jak je potřeba nezapomínat a nechat vyprávění a vzpomínky putovat do dalších generací. Třeba jim to jednou dojde...
Tereza Cimburková
Den (nekompletních) rodin
Zdá se mi, že největším darem je, když se podaří rodinu udržet. Už ani nejde o to udržet ji dokonalou, zdravou, veselou, šťastnou, láskyplnou, ale prostě ji udržet v nezmenšujícím se počtu.
Tereza Cimburková
Přenašečka
Je to jedno z nejnáročnějších období. Ne-li to úplně nejnáročnější. A hlavní pocit z něj je: nekončící. Samozřejmě člověk (především žena) někde v hloubi ví, že to někdy prostě musí skončit, ale ono to po pár dnech až týdnech vážně vypadá, že už zůstanete navždy v jednom kuse. Těhotná navždy.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 822x